Dospělost

Milý Jane, 

o jedné neděli výcviku zaznělo, že jedním z úkolů naší současné fáze psychosociálního vývoje, naší zralé dospělosti, je plodit a rodit, ale i unést to, pokud se to nezdaří. Stále mi ta formulace zní v uších. Bylo to poprvé, co jsem si uvědomila, že by to druhé možná mohl být i můj úkol. A tvůj. A náš.

Pan Michálek mi radí se z mé směsice emocí vypsat, ale nejsem si jistá, kolik toho mám co říct. Máme nejistou vidinu… vyčkáváme s ní… máme důvody… ale každý měsíc to na nás stejně dolehne. Zprudka, nahlas, potichu či téměř bez povšimnutí, přesto dolehne. 

Ale teď, když stojíme na zádi linky č. 19, díváme se na třpytící se modré jezero, kotvící i plovoucí lodě a loďky a na přepychové vily obklopené zarostlými horami, teď mi je najednou lehko a říkám si, takto s tebou, takto ve světě, takto svobodně, takto by to šlo, takto bychom to unést mohli. 

Tvá 
Tereza