Držíme se

Drahá přítelkyně,

ten večer jsem tam šla především kvůli Vám.

Myslím, že do toho večera jsme obě byly rády za to, že jsme se o několik týdnů dříve při zápisu do studia seznámily a že jsme v sobě našly zalíbení. Domnívám se, že nás obě těšilo, že jsme se od seznámení párkrát sešly a příjemně si popovídaly.

Od onoho večera byla však naše radost násobná.

Ten večer, v nepříliš vzhledném a potemnělém studentském klubu, za zvuků večírku na počest studentů prvního ročníku oboru s nesnadno zapamatovatelným názvem, se z nás totiž staly přítelkyně.

Zcela upřímně, na celkový průběh večera si pamatuji jen matně. V mlze si vybavuji to, jak jsem se dala do řeči s několika spolužáky a účastnila se programu, jenž nám, nováčkům na katedře, pravděpodobně nedodal na důstojnosti. Od chvíle, kdy jsme se spolu do řeči daly my dvě, si však už pamatuji jen Vás.

Naprosto jasně vidím to, jak jsme spolu dlouze rozmlouvaly a pevně se u toho držely za ruce. Ten večer jsme se jedna druhé otevřely. Vyprávěly jsme si o sobě, o svých rodinách i o tom, co nás těší a co nás rozesmutňuje – sdílely jsme spolu to, co je pro nás obtížné vyslovit nebo to, co před ostatními vyslovit nechceme.

Ten večer jste pro mě byla tou nejdůležitější osobou v místnosti. A věřím, že i já pro Vás. Byly jsme do sebe po svém, nu ano, zamilované.

Cítily jsme, že nás mnohé spojuje a že toužíme být jedna druhé na blízku i dál.

Ty už jsi byla tak trochu moje a já už jsem byla tak trochu tvá.

A je tomu tak i dodnes. To spojení mezi námi stále je, i když už se nedržíme v onom studentském baru za ruce, i když už se nevídáme ve škole, i když už spolu nebydlíme ve stejném bytě, ba spolu ani nežijeme ve stejném městě. To spojení je tu dokonce i tehdy, když spolu drahnou dobu nemluvíme nebo se osobně nevidíme.

Když si pak totiž napíšeme, skrze slova spolu prožíváme.

A když se slyšíme, hladíme jedna druhou po hlase.

A když se vidíme, přisedáme k sobě a držíme se za ruce.

A je to, jako bychom svou blízkostí, otevřeností a nákloností navázaly na onen večírkový rozhovor před jedenácti lety.

Mít takovou přítelkyni, jako jste Vy, to je štěstí.

Děkuji Vám za ně.

Vaše přítelkyně