Přišla jsem na to
Milá rodino,
byla jsem na malinách.
Stydím se a mám ze sebe radost zároveň – dnes jsem si poprvé nasbírala kyblíček malin.
Kdyby se Jan nezamiloval do naší malinové marmelády, možná, že bychom s vámi nevyrazili ani letos, takto se to ale stalo prioritou našeho léta.
Kdybychom nejeli, byla by to škoda.
A nejenom kvůli tomu, že bychom od léta do léta slupli méně palačinek s touto prvotřídní ovocnou pochutinou.
Moc mě to bavilo. Sbírat sladké plody na čerstvém vzduchu, sbírat je s vámi a pro nás. Dokonce mi ani nevadilo, že mě u toho šlehaly neodbytné kopřivy.
Proč jen jsem s vámi nejela dřív?
Loni v létě jsem s vámi takto po mnoha letech jela do lesa na houby.
Nesbírala jsem je, neboť jsem nikdy nepropadla jejich chuti a mé povědomí o jejich jedlosti končí téměř tam, kde začíná.
Přesto jsem si užívala jejich krásy, opatrných praskajících nášlapů mimo turistickou cestu a osamocených chvilek, kdy jsem vás tu a tam ztratila z dohledu i doslechu.
Proč jen jsem s vámi přestala jezdit?
Vůně jehličí mě ve vzpomínkách vede dál, jak jsem s vámi chodívala do lesa pod Radyní.
Tedy občas chodívala. Většinou jsem zakotvila sama s knihou v ruce na lavičce před chatou. S vášnivostí jsem hltala příběhy jiných a snila o dobrodružném a přešťastném životě, který jednou budu žít.
Přitom když jsem s vámi na výlet vyrazila, poslouchala jsem, jak mi lesknoucí se chrobák šustí v hrsti, pozorovala, jak mezi stromy prosvítají sluneční paprsky, užívala si lezení po tmavých kamenech či se těšila hlazením měkoučkého mechu.
Proč jsem se však tolikrát vzdala příležitosti jít s vámi?
Ten životní pocit, ve který jsem doufala, že jednou najdu, když ušetřím čas tím, že si doma nebo na chatě zůstanu číst, snít nebo se učit, jsem totiž doposud nenašla.
Osudy mých hrdinů, vědomosti a plány na uskutečnění snů, kterým jsem se věnovala místo vycházek s vámi, jsou dnes pryč.
Zapomněla jsem na ně.
Na společný čas v přírodě ale ne.
Chata a společné procházky do tamního lesa jsou dávno ztracené.
Na houby s vámi však mohu vyrazit už za pár neděl.
A na maliny třeba hned zítra.
A taky že vyrazím.
Vaše
Tereza